SCI-FI KLUB J. M. TROSKY Mladá Boleslav

č. 2 - 11. ledna 1993

Obsah:

Druhý večer se sci-fi

V pátek 15. ledna 1993 se v divadelním klubu v Mladé Boleslavi uskutečnil druhý Večer se sci- fi. Sešlo se nás tentokrát méně než poprvé - jen 6. Rozvinula se poměrně živá diskuse o dalších možnostech a činnosti našeho klubu, o sci-fi knihách i o lecčems jiném. Z názorů, které v diskusi zazněly, vybíráme jen telegraficky. Je třeba vymyslet, jak zvýšit propagaci sci-fi klubu, aby na Večery se sci-fi chodilo více lidí. Pro členy klubu by se měly zavést průkazky. Na další večery se pokusíme pozvat hosty na besedu - uvažujeme o spisovatelích E. Martinovi, D. Papouškovi, E. Hauserové a o prezidentovi fandomu Z. Rampasovi. Na dalších setkáních by bylo dobré předvést Dračí doupě a případně další podobné hry - kdo s tím má zkušenosti, měl by se zúčastnit. V ramci rozšíření povědomí o sci-fi klubu provedeme propagaci na středních školách s výzvou k účasti v klubu a s nabídkou na otištění vlastních literárních pokusů v našem fanzinu. Další propagací by mohlo být vyhlášení výtvarné soutěže pro děti např. na téma auto budoucnosti. Stálo by za to iniciovat výstavu obrazů M. Zhoufa v galerii na Českobratrském náměstí. Obrátíme se znovu na archeoastronautickou asociaci se žádostí o besedu. Musíme najít sponzory. Diskuse o formě a výši členského příspěvku. Diskuse o Miléniu. Kniha Vládci stínů - nekupovat, hrozné čtení, navíc jde o 1. díl mnohočetné řady. Kniha H. Hlaváčka: Doteky zla - nejpesimističtější čtení.

Členský příspěvek

Pro zajištění činnosti klubu, především pro pořádání besed, bude nutné vybírat členský příspěvek sci-fi klubu. O jeho formě a výši zatím není rozhodnuto. Návrh zní takto: členský příspěvek bude činit 10,- Kčs měsíčně, t.j. 120,- Kčs ročně. Příspěvek nebudou platit členové do 15 let a studenti, kteří nejsou výdělečně činní. Členové klubu budou platit poloviční vstupné na akce, které budou určeny pro veřejnost.

Soutěž

Sci-fi klub v Mladé Boleslavi vyhlašuje veřejnou soutěž na název fanzinu a výtvarné ztvárnění jeho hlavičky. Své návrhy posílejte redaktorovi fanzinu nebo je přineste na příští setkání.

Doplňky do adresáře

Oprava

Do fanzinu č. 1 se vloudila menší chybička. Divadlo v Mladé Boleslavi již nemá název Divadlo Jaroslava Průchy, ale správný název je Středočeské divadlo Mladá Boleslav - Kladno. Omlouvám se.

Výzva

Pokoušíte se psát své vlastní sci-fi povídky? Pošlete je do našeho fanzinu. Otiskneme je a vy se dočkáte zasloužených ovací čtenářů.

Příběh na pokračování (1.)

Kosmická loď se tiše nesla prostorem. Na její palubě však bylo živo. Všichni byli vzrušeni. Konečně se blížili k cíli své cesty. Po dlouhém putování kosmickým prostorem se již brzy měli ocitnout na povrchu tak toužebně očekávané planety. Celá loď zvučela životem. Probíhaly kontroly všech zařízení, technici si připravovali svoje přístroje. Lidé nedočkavě vyhlíželi průzory, ač zatím mohli vidět pouze hluboký černý prostor s množstvím hvězd. Ale ta jejich planeta již svítila jako zřetelný velký bod, i když z jejího povrchu nebylo ještě nic vidět. Všichni se však již cítili být na pevné zemi.

Pokračování příště

Ptáte se, z jakého románu či povídky jste si právě přečetli úryvek a kdo je jeho autorem? Nuže, tento příběh dosud není napsán a jeho autorem můžete být vy všichni. Začínáme takovou hru. Přečetli jste si úvodní text a pokud máte zájem, pokuste se napsat jeho pokračování v rozsahu asi 15 řádek strojopisu. Ze všech došlých pokračování bude vybráno jedno, to otiskneme a na něj se pak bude dál navazovat. A tak pořád dál, dokud nás to bude bavit. Neváhejte tedy, staňte se spoluautory našeho příběhu na pokračování.

Ze světa vědy a techniky

A proč se točí?

Rotace Země byla vyvolána srážkou s kosmickým tělesem, které mohlo být velké jako Mars, domnívají se americký astronom L. Dones a jeho kanadský kolega S. Tremaine. Podle jejich teorie, kterou otiskl 15.1.1993 týdeník Science, došlo k této srážce asi před 4,5 miliardami let. Je pravděpodobné, že při nárazu vznikl také Měsíc. Podobné srážky prý vyvolaly i rotaci dalších tří pevných planet - Merkuru, Venuše a Marsu.

LN 16.1.1993

Česká Akademie věd s nejistou budoucností

Zrušit čtyři ústavy Akademie věd a dalších 16 převést k vysokým školám nebo je sloučit s jinými navrhl 20.1.1993 předseda výboru pro řízení akademických ústavů J. Velemínský poslancům výboru pro vědu, vzdělání a kulturu. Koncem ledna má dostat výpovědi zhruba 1800 zaměstnanců vědeckých ústavů.

Při nedávném hodnocení bylo ze 79 ústavů zařazeno 23 mezi prvotřídní, avšak i jim se bude snižovat letošní rozpočet o 5 až 15%. Všechny tyto změny, vynucené nečekaným zkrácením rozpočtu Akademie věd, ještě podléhají schválení akademickým sněmem, který se sejde koncem února. V diskusi vyjádřili mnozí poslanci údiv nad tím, že tyto drastické změny probíhají pod finančním tlakem, nikoli na základě nějaké vládní vědecké politiky. Podle zástupců vlády bude tato politika formulována až v polovině roku.

MF Dnes 21.1.1993

Vědci testují "nesmrtící zbraně"

Laserové zbraně, které mohou zničit optické vybavení tanku, a "akustické střely", které mají stejný efekt jako úder baseballovým míčkem, vyvíjejí vědci v USA a Velké Británii. Napsal to 7. ledna 1993 londýnský deník The Times.

Podle britského listu získává zcela převratná koncepce tzv. "nesmrtících" zbraní podporu amerického Pentagonu. Mezi nové zbraně patří také tzv mikrovlnné projektily, které ruší vojenské spojení.

Vědci zjistili, že infrazvuk velmi nízké frekvence způsobuje dezorientaci, žaludeční nevolnost a zvracení. Zbrojní arzenály by mohly už začátkem příštího století rozšířit také superžíraviny určené k ničení železných mostů a přilnavé chemikálie, které doslova "přilepí" nepřátelské jednotky k zemi a znemožní jejich přesun.

Podle odborníků by "nesmrtící zbraně" mohly být použity mimo jiné také při mírových operacích, vedených pod vlajkou OSN, při nichž je z politických a humanitárních důvodů žádoucí omezit rozsah lidských ztrát protivníka. Výzbroj nové generace by klasicky vyzbrojenou armádu mohla vyřadit z boje bez velkého krveprolévání.

Některé lodě britského námořnictva byly v minulosti vybaveny laserovými zbraněmi určenými k matení pilotů nízkoletících vojenských letadel. Zatím však nebyly použity.

MF Dnes 8.1.1993

Přečetli jsme

Skleník

Po dlouhé době zase jedna SCI-FI kniha v klasické podobě. Autor Brian Wilson Aldiss narozen v Anglii 1925. Román Skleník byl poprvé vydán v roce 1962. U nás poprvé vydán v roce 1992, což je po třiceti letech. I po tak dlouhém odstupu času je to vynikající počtení a zub času zde naprosto nezanechal žádnou stopu. Snad proto, že v celém románu až na jednu výjimku, létající něco chrlící ze sebe politické slogany, není stopa po elektronice. Celá zápletka knihy není nijak složitá, zato se pořád při putování hlavního hrdiny a jeho přátel něco děje. Hlavní hrdina je rozporuplná osobnost, která při svém putování získává své vlastní informace, zprostředkovaně, z minulosti celé civilizace na této planetě. Že jde o planetu Zemi na sklonku věků se čtenář dozví jen tak mimochodem. Snad právě proto má kniha svůj osobitý půvab a hlavní hrdina své osobité kouzlo.

Všechny získané informace o minulosti civilizace mu ukazují cestu k nové lepší budoucnosti, ale hlavní hrdina ku podivu a zklamání všech zúčastněných, svých znalostí využívá zcela jiným způsobem, a zůstává věrný své rodné planetě. Ostatní putují ke hvězdám aby si hledali nový svůj domov. Elektroniku zde nahrazuje fantaskní svým způsobem terorizující monstrozní příšera nadaná schopností číst informace přenášené genetickým kódem. Jiný příšerák z říše vodní, potomek po Delfínech, je taktéž značný terorista, který hlásá a vnucuje svému okolí teorie o zkáze světa. Jak dopadne spojení obou? Naše nynější znalosti dokazují že bez počítače se do kosmu nikdo pouštět nemá. V tomto románu je to bezchybně vyřešeno právě tím zvláštním spojením příšeráků. Jak se s tím vyrovná vznikající nová civilizace? To nevíme. Snad si autor ponechal námět na pokračování, snad je to téma na zamyšlení pro čtenáře.

Je to mistrovské dílo a rozhodně stojí za přečtení. Líbí se mi i obálka knihy, přestože bych mohl namítnout podle titulu Skleník, že tam podstatně chybí zelená barva, ale po přečtení jsem dospěl k názoru, že tak jak je obal navržen, je bezchybný. Dík Peteru Elsonovi za obálku a vydavatelství LASER, že toto nádherné dílo bylo u nás vydáno i po tolika letech.

Román jistě překladateli přinesl nejednu překladatelskou perličku v podobě hledání a přeložení jmen a názvů některých vražedných a ohavných příšerek. Krásná to jména.

Brian W. Aldiss: Skleník. Přel. J. Vaněk. Obálka Peter Elson. Plzeň, Laser 1992, 1. vydání, 213 s., 47 Kčs.

Zdeněk Randa

Neuromancer

"Caseovi bylo čtyřiadvacet. Ve dvaadvaceti byl kovbojem. Byl to fakt ranař, jeden z nejlepších na Sprawlu. Vycvičili ho ti nejlepší, McCoy Pauley a Bobby Quine, legendy v tomhle kšeftu. Jel takřka permanentně na adrenalinové špici, vedlejší produkt mládí a talentu, napojen na standardní kyberprostorovou mašinu, která promítala jeho odtělesněné vědomí do definované halucinace jménem matrix. Zloděj. Pracoval pro jiné, mohovitější zloděje, pro zákazníky, kteří mu obstarávali exotický software potřebný k tomu, aby pronikl za zářivé hradby systémů korporací a otvíral okna do bohatých polí dat."

Pak ale Case udělal chybu. Okradl zákazníka. Trest na sebe nedal dlouho čekat. Zničili mu nervový systém a tím ho vyřadili z práce na počítači. Case se propadl na nejnižší společenský stupínek, stal se jedním z osamocených lidí v podsvětí. Tak začíná příběh počítačového kovboje, hackera v dnešní počítačové terminologii. A potom ho někdo vytáhl z bahna velkoměsta, dal mu opravit nervový systém a nechal ho pracovat na zvláštním úkolu, jehož cíl mu neprozradil. Od tohoto okamžiku se rozehrává napínavý dramatický děj, plný neznámého, s nímž se Case musí utkat, chce-li splnit svůj úkol.

Úvodní ukázka dobře charakterizuje nejen hlavního hrdinu, ale i celou knihu a styl, jakým je psána. Zpočátku to je trochu těžké čtení. Čtenář se zprvu obtížně orientuje, neboť v textu se objevuje celá řada neznámých slov a každý musí zapojit svoji představivost. Pozadím celého dramatického příběhu je jakési tajemno a neznámo, s nímž se hrdina knihy neustále utkává. Rozhodně to je zajímavá kniha a stojí za přečtení. O jejích kvalitách svědčí i to, že byla oceněna cenami Hugo a Nebula a označena jako román desetiletí.

William Gibson: Neuromancer. Přel. O. Neff. Obálka M. Zhouf. Plzeň, Laser 1992, 1. vydání, 234 s., 48 Kčs.

Zdeněk Töpfer

Bibliografie autorů science fiction - Brian W. Aldiss

Narodil se v Norfolku v roce 1925. Během druhé světové války sloužil v britské armádě na dálném východě. Svou profesionální kariéru začal jako prodavač knih v Oxfordu a potom se stal literárním editorem v Oxford Mail. Brian Aldiss byl mnoho let filmových kritikem a básníkem. V roce 1968 byl Aldiss zvolen Britskou asociací SF nejpopulárnějším spisovatelem SF ve Velké Británii. A v roce 1970 byl zvolen "Nejlepším současným autorem science fiction na světě".

Aldiss, Brian W[ilson] [U.K., 18.8.1925- ]

[Hugo 1962, Nebula 1965]

 [NSF]

[A]

[NF]

Aldiss, Brian W & Harrison, Harry:

Aldiss, Brian W & Lundwall, Sam:

Silverberg, Robert / Aldiss, Brian:

Aldiss, Brian W & Wingrove, David:

Uvedli jsme první díl z bibliografií slavných autorů science fiction. Díky p. Randovi se podařilo získat soubor s 260 bibliografiemi spisovatelů sci-fi a postupně je budeme uveřejňovat. Jedná se o soupisy vydání děl v USA. Pro naše potřeby proto budu uvádět pouze první vydání a většinou budu vynechávat vybrané soubory povídek a podobná vydání, ve kterých se jen opakují starší věci. Zároveň se pokusím názvy knih překládat do češtiny, není však vyloučeno, že některá vyjde, nebo už vyšla, pod jiným názvem. Většinou půjde o překlady doslovné. Překládat názvy literárních děl bez znalosti obsahu těchto děl samých je dost obtížné a v některých případech nepůjde o překlady zcela výstižné, zvláště když anglický titul připouští několik různých výkladů.

ZT

V nedávné době vyšlo

Jack Vance: Pět zlatých kruhů (Laser, 1992)

Co kruh to skládačky střípek. Pohříchu po každé uložený uprostřed světa, v němž pozemšťan méně než onuce jest. Story, kterak divý Irčan Paddy zloupí tajemství kosmického pohonu a přitom postupně shledává, že jeho osudem vnucená pomocnice Fay ji nemá kostnatou, nýbrž kulaťoučkou (zadničku), je prostě k sežrání.

Jack Vance: Pět zlatých kruhů (Laser, 1992)

Třicet let starý román by mohl být zrovna tak dobře starý let čtyřicet nebo padesát: před půl stoletím vycházely v amrických sci-fi Rodokapsech slátaniny sepsané podel vzoru Člověče, nezlob se a Hry na poklad. Paddy Blackthorn zde získá místo katovy oprátky pět náramků, vedoucích k "největšímu tajemství vesmíru". A pak lítá, lítá až dolítá. Šťastně. Jako vždycky, když nás, lidi, reprezentují mezi kosmickou sběří Blackthornové!

Jack Vance: Poslední hrad (Winston Smith, 1992)

Anglický podtitul zní The Best of Jack Vance, Nejlepší z J. V. Je to oblíbený typ povídkových výborů vynikajících autorů žánru. Poslední hrad je rozhodně povzbudivější čtenářský zážitek, než výše uvedený román Pět zlatých kruhů. Titulní povídka o nesmiřitelném konfliktu dvou ras i dvou životních koncepcí dostala jak Huga, tak i Nebulu. Za přečtení rozhodně stojí i Stanice Abercrombie. Jde o podivuhodnou kombinaci sci-fi a společenského románu, lehce nadýchnutou detektivní zápletkou. Proč ne!

Clifford D. Simak: Čas je ta nejjednodušší věc (AG kult, 1992)

O tom, jak se taky dostat do vesmíru, ale jinak: Shephard Blaine a ostatní z personálu společnosti Udice se za tímhle účelem telepaticky rozkmitávají. Blainovi se podaří přivézt v mysli fragment mimozemského vědomí, což rozšafní pozemšťané nevidí rádi - odtud porušení pravidel, problém, akce a děj. Román patří k Simakovým nejlepším.

Arthur C. Clarke: Světlo Země (Laser, 1992)

Klasikův po právu málo známý román z roku 1951 o rostoucím napětí mezi Zemí a Federací světů Sluneční soustavy se špionážním motivem. Neříkám "zápletkou", neboť na nudném líčení prvních tří čtvrtin knihy nic zapleteného není. Odměnou za čtenářské příkoří je nádherná, realisticky popsná kosmická bitva - to je ryzí Clarke. Rozuzlení špionážního motivů je konečná tečka, spíš pro zasmání.

Spider & Jeanne Robinson: Star dance (AFSF, 1992)

Ano, už i tanec ve vesmíru! Zprvu jako jeden životní sen, posléze i jediný způsob dorozumění s mimozemšťany. Vede až k novému živočišnému druhu Homo caelestic (člověk hvězdný). Nestandardní téma zpracované standardním způsobem, ovšem s řadou zajímavých aspektů existence i existenciality v "prázdnotě" mezi nebem a zemí, mezi srdcem a mozkem.

William Gibson: Neuromancer (Laser, 1992)

Ve světě sci-fi vyvolala tato kniha v polovině osmdesátých let převrat: kybernetičtí romantikové, totálně vykořenění a programově amorální, plní úkol, jenž je odsuzuje k zhoubě. Kdo nepřečetl, zůstává na úrovní Ferdy mravence.

Minirecenze podle deníku Mladá fronta dnes

Anthony Burgess: Mechanický pomeranč, Volvox Globator

Kdo našel deviantní zalíbení v Orwellovi, neměl by vynechat ani tuto knihu. Morek kostí zmrazující románová analýza totality a jedince v ní, psaná nikoli v afektu jako u Orwella, nýbrž chladnou hlavou vědce.

Mladý svět 2/93

Koncem roku 1992 ještě vyšlo:

Pro milovníky záhad a tajemna

vyšlo koncem roku 1992 také několik knížek. Jedná se o publikace různých námětů, různé úrovně literární i odborné, různé kvality i věrohodnosti:

Právě vyšlo:

Z edičních plánů roku 1993

Sci-fi mapy

Vydavatelství IQ 2001 připravilo barevnou mapu čarovného světa hobitů a elfů

Arda J. R. R. Tolkiena

formátu A1 (100 x 70 cm) s orientační cenou 40,- Kčs. Tato mytologická mapa Země nesmrtelných a Středozemě zachycuje reálie ze svazku Silmarillion. Pro každého příznivce sci-fi se tak může stát vítaným průvodcem jeho bohatým a vrstevnatým textem a estetickým doplňkem sci-fi knihovny.

Tato mapa zahajuje edici barených map světa fantasy a science fiction, v níž se na rok 1993 připravuje:

Vydavatelství IQ 2001 nabízí klubům odběr map za výhodných podmínek. Při odběru alespoň 4 kusů budou mapy zaslány na udanou adresu za spotřební cenu a nebude účtováno poštovné.

Adresa: Vydavatelství IQ 2001, spol. s r. o., Žižkova 12, 811 06 Bratislava.

A ještě jedna dobrá zpráva na závěr. Na jaře letošního roku se v Mladé Boleslavi

uskuteční výstava obrazů Martina Zhoufa.

Příští Večer se sci-fi se koná v pátek 5. března 1993

Další setkání budou až do července vždy první pátek v měsíci. Pro ty, kdo nemají po ruce kalendář, to budou tyto dny: 2. dubna, 7, května a 4. června.

Dostáváte do rukou druhé číslo fanzinu sci-fi klubu v Mladé Boleslavi. Očekáváme, že další čísla již budou sestavena i z vašich námětů, článků, připomínek, kritik, rezenzí, esejů či vlastních literárních dílek a děl. Své příspěvky, čitelně napsané nebo ještě lépe na disketě, předávejte či posílejte Z. Töpferovi.

Uzávěrka příštího čísla fanzinu je 26.2.1993

Toto číslo připravil Z. Töpfer, na přípravě se podílel Z. Randa

Zpět k Troskám