SCI-FI KLUB J. M. TROSKY Mladá Boleslav

č. 12 - 28. listopadu 1993

Obsah:

ZPRÁVY Z KLUBU

Večer se sci-fi

V pátek 5.11. 1993 se konal další večer se sci-fi. Tentokrát se nás moc nesešlo.

Termíny Večerů se sci-fi v roce 1994:

7.1., 4.2., 11.3., 1.4., 6.5., 3.6.1994.

Příběh na pokračování

Zase nic... Nikdo nemá zájem napsat pokračování!?!?!

Ze světa vědy a techniky

Lze naklonovat člověka?

Řadu etických otázek vyvolal nedávný experiment, při němž lékaři Robert Sillman a Jerry Hall z Univerzity George Washingtona v americkém hlavním městě jako první klonováním vytvořili repliku lidského embrya. Při experimentu vytvořili vědci přenesením genetické informace z oplodněného vajíčka na neoplodněné identická embrya dvojčat a trojčat.

Stillman a Hall pracují v univerzitní nemocnici na technikách umělého oplodnění a lidské embryo klonovali ve snaze zvýšit úspěšnost této metody zvýšením počtu embryí od jednoho páru.

Experiment pracoval s embryi, která byla v počátečním stádiu vývoje a skládala se jen z několika buněk. Podrobnosti mají být zveřejněny v časopise Science, nicméně této techniky se poměrně běžně používá při klonování embryí zvířat, například králíků. Přestože nejde z vědeckého hlediska o převrat, vzbuzuje klonování lidského embrya morální a právní obavy, prohlásil v této souvislosti ředitel Bioetického střediska na Univerzitě v Minnesotě Arthur Caplan. Přestože většina vědců má v tomto ohledu skrupule, neexistuje podle jeho slov způsob, jak tuto poměrně jednoduchou technologii kontrolovat nebo omezovat.

Autoři experimentu v rozhovoru pro list The Washington Post zdůraznili, že šlo jen o malou vědeckou studii, která je pouze "prvním krokem" k případnému klonování embryí. Uvedli současně, že experiment nemá v současné době žádnou klinickou hodnotu.

Informace jako jediná forma života

Pojmem život v dnešní době označujeme projevy organismů, složených z organických látek. Těchto systémů je mnoho, ale jako živé se nám jeví ty, které se vyznačují svojí reproducibilitou - za vhodných podmínek dokáží vytvářet kopie sebe samých. Pokud bychom na celou přírodu pohlíželi očima chemika, mohli bychom říci, že živý organismus je schopen katalyzovat tvorbu sebe sama. Na molekulární úrovni je celý reprodukční proces opravdu jen sledem katalytických reakcí, při nichž se mateřský organismus nespotřebovává a k výstavbě své kopie využívá materiál okolní přírody.

Chápání definice života je intuitivně jednoznačné u vyšších a buněčných organismů (člověk, mlok, bakterie). Ovšem životní projevy ještě primitivnějších organismů, jako jsou viry nebo jen samoreplikující se řetězce DNA, jsou již natolik jednoduché (i když mnohdy velice významné), že váháme, zda je ještě označit jako živou hmotu či nikoliv.

Tento problém však souvisí pouze s otázkou definice života. Obecně lze totiž živé organismy zahrnout do rodiny autostabilních systémů, které ve svém počátku vznikly jako pouhá fluktuace v daném prostředí a dokázaly se nejen udržet, ale i rozšířit.

Prostředím, v němž se autostabilní systém může udržet, bývá libovolný prostor, jehož části na sebe mohou vzájemně působit. K tomu, aby existovala nenulová pravděpodobnost samovolného vzniku autostabilního systému, musí vlastnosti částí daného prostoru podléhat fluktuacím. Příklad vhodného prostoru představuje reálný svět, v němž vznikly živé organismy, duchovní svět, v němž vznikly a rozšířily se určité ideje, ale může to být i počítač, v němž samoreplikující se počítačový virus dokáže obsadit celou volnou paměť. Dokonce i podchlazený roztok vhodné látky může být příkladem takového prostoru, neboť i náhodně vzniklý krystalický zárodek uspořádá podle sebe celý objem rozpuštěné látky.

Autostabilních systémů může být mnoho, podstata všech je však společná: do původně neuspořádaného prostoru byla vnesena informace zakódovaná ve stavbě molekuly nebo krystalu, v textu knihy nebo jako data na disketě a tato informace je také tím jediným, co z dlouhodobého hlediska zůstává zachováno. Živé organismy se rodí a umírají, jejich hmota se vyměňuje, ale informace obsažená v DNA se dědí z pokolení na pokolení. Tou hlavní podstatou života je tedy informace zakódovaná do vhodného nosiče. Informace obsažená v DNA žije stále, jednotlivé živé organismy jsou jen prchavým projevem její existence.

Vidíme-li tedy že i složité biologické organismy jsou jen projevem informace uložené v DNA, bylo by fenome-nologickým ignoranstvím nezahrnout mezi živé také další autostabilní systémy, jež jsou životním projevem jiné informace jinak zakódované.

Počítačový virus, i když nevznikl náhodnou fluktuací v paměti počítače, ale byl do ní zanesen zvnějšku, je z hlediska rozšířené definice života zcela rovnocenným kolegou viru skutečného.

Každý lidský poznatek, dědící se z pokolení na pokolení, je také informace, která má vlastnost autostability. Jednotlivé lidské výrobky a činy jsou již jejím projevem. Vždyť kupříkladu informace o tvaru a užití kola vznikla náhodnou fluktuací myšlenek v mozku svého autora a od té doby se rozšířila do myslí lidí na celém světě. Jednotlivá kola, která kolem sebe vidíme, jsou jejím životním projevem.

Pokud se tedy nechceme dopustit logické neúplnosti a definovat život jen jako formu existence organických molekul, budeme muset uznat, že člověk, pes, kladívko a kolo jsou bytosti zcela rovnocenně živoucí.

T 93/11 (Mojmír Adamec)

O létání ptáků a člověka

Leonardo da Vinci

Celoživotní úděl

Mým údělem je, jak se zdá, popsat co nejjasněji luňáka; vzpomínám si totiž, jak ke mě v útlém dětství, když jsem byl ještě v kolébce, přilétal vždy znovu a znovu luňák, který mi otvíral ocasem ústa a pak mě jím několikrát udeřil přes rty.

Kniha o létání

Rozděl své pojednání o ptácích do čtyř knih; první z nich bude pojednávat o letu máváním křídel, druhá o letu bez mávání pomocí příznivého větru, třetí o letu obecně, a to jak ptáků, tak netopýrů, ryb a hmyzu, a poslední o létání pomocí strojů.

O letu luňáka

Luňák a další ptáci, kteří při létání mávají křídly málo, vyhledávají především vítr. Jakmile vane nahoře, vidíme je ve velké výšce, jakmile vane dole, zůstávají rovněž dole. Když je bezvětří, zamává luňák za letu několikrát křídly, takže se vznese do výšky a získá rychlost. Dík této rychlosti pak pomalu klesá, aniž by mával křídly. Jakmile klesne, zamává znovu několikrát, a tak se to opakuje znovu a znovu. Toto klesání mu umožňuje, aby si po namáhavém mávání křídly ve vzduchu odpočinul. Všichni ptáci, kteří létají tímto trhaným způsobem, mávají křídly, jen když stoupají; když klesají, nemávají, poněvadž odpočívají.

Pokyny pro letce

Člověk v létacím stroji musí být od pasu nahoru volný, aby mohl podobně jako v člunu udržovat rovnováhu, protože jeho těžiště, právě tak jako těžiště jeho stroje, se musí pohybovat a měnit, jak to vyžaduje potřeba a měnící se střed odporu.

Vzor pro létací stroj

Pamatuj, že vzorem tvého letounu může být pouze netopýr, protože jeho kůže slouží jako výztuž, nebo lépe jako vazba výztuže neboli vzpěr křídel.

Křídla pernatých ptáků, pokud by sis je chtěl vzít za vzor, mají silnější kosti a šlachy, protože jsou propustná, to znamená, protože se skládají z jednotlivých per, mezi nimiž proniká vzduch. U netopýra je místo toho kůže, jež všechno spojuje a není propustná.

Létání nad mraky

Letoun se musí pohybovat nad mraky, aby křídlo nenavlhlo, ale také aby bylo možno obhlédnout větší kus země a vyhnout se nebezpečí zřícení v důsledku větrů nad horskými sedly; tam je totiž pořád plno vzdušných proudů a vírů. Kromě toho, kdyby se měl letoun zřítit, budeš mít ještě dost času, abys jej podle uvedených návodů znovu vyrovnal dříve, než dopadne na zem.

Létání vlastní silou

Musíš anatomicky prozkoumat křídlo nějakého ptáka i s hrudními svaly, které tímto křídlem pohybují. A totéž musíš udělat i u člověka, abys dokázal, jaké jsou jeho možnosti udržet se ve vzduchu mávajícími křídly.

Člověk bude létat

Z důkazů, jež jsou zde uvedeny, je ti tedy zřejmé, že i člověk je s to překonat vzduch, který klade odpor, a to tím, že na něj bude pomocí velkých, důmyslně zhotovených křídel vykonávat tlak, aby jej přemohl, a dokonce se do něj vznesl.

Vidina prvního letu

A tak se z hřbetu obrovité Labutě (stejnojmenné hory u Florencie) vznese veliký pták, který naplní celý svět úžasem a všechny knihy svou proslulostí, jež navždy proslaví hnízdo, kde se narodil.

Překlad: M. Nečasová

Znáte UFO magazín?

Před pár dny se mi dostal do rukou zajímavý časopis, který jsem dosud neznal: UFO Magazín. Vychází jednou za dva měsíce a vydává jej ve slovenštině slovenské vydavatelství ALEX v Nitře. Cena časopisu je 19,50 Sk nebo 15,- Kč.

Tématické zaměření časopisu je uvedeno na obálce: parapsychologie, lidové léčitelství, neidentifikovatelné létající předměty, nevysvětlitelné úkazy, výzkum vesmíru a budoucnosti.

Číslo 5, které jsem prohlížel, bylo téměř z poloviny věnováno UFO. Jsou zde články o velké anglické invazi UFO, hlášení pozorování UFO v různých zemích, zprávy z klubů UFO, ktrerých je na Slovensku zřejmě celá řada (a co v Čechách?), pozorování čtenářů. Z dalších tématických okruhů jsou zde např. články Tajemství sovětského kosmického výzkumu, Záhada černé díry, Kresby na povrchu země, Reinkarnace, Zakřivený prostor, Draci, chrlící oheň?

Celkově na mě časopis zapůsobil velmi dobrým dojmem. I když některé příspěvky, zejména o pozorování UFO, je nutno brát s rezervou, je zde i řada článků, které rozhodně stojí za přečtení. Časopis velmi dobře vyplňuje určitou mezeru na trhu. Je třeba si jen přát, aby tento titul byl dostupný i u nás.

Zdeněk Töpfer

Přečetli jsme

Chiromantův vzestup a pád

Když jsem se na zadní straně obálky dočetl, že se jedná o satiru s fantastickými prvky, odhodlal jsem se k četbě. Přestože počet stránek nedosahuje ani jednoho sta, ke konzumaci tohoto dílka jsem potřeboval asi týden času. Po strávení poslední stránky musím na tomto místě prohlásit, že se vůbec neztotožňuji s názory editora. Tento příběh by bylo možno označit zbytečným již v roce 1987, kdy byl dokončen. Autor působící (a pravděpodobně také úspěšný) v užším okruhu čtenářů totálně propadl přenesen na velkou scénu.

Pitoreskní postavičky hlavních i vedlejších hrdinů působí z dnešního pohledu poněkud křečovitě. Autor, potutelně se usmívaje, snaží se zesměšňováním všech a všeho vyloudit úsměv na čtenářově tváři (v mém případě jsem byl schopen pouze několika útrpných úsměšků). Neznám základní pravidla pro psaní literárních útvarů podobného ražení, přesto však zastávám názor, že autor se proti nim proviňoval téměř na každé stránce.

Nyní stručně k ději. V jakési psychiatrické léčebně se ocitne člověk, kterému nic nechybí a který je naprosto se vším spokojený. Při první velké vizitě se přizná, že jediné, co mu chybí, je schopnost vidět do budoucnosti. Když se mu to jakoby mávnutím kouzelné berly vyplní, stává se z něj chiromant (čtenář lidských osudů z čar na dlani) a nespokojenec. Vírem událostí je vynesen do čela věštecké organizace. Nic netrvá věčně, takže dojde i na milého věštce (koneckonců jak naznačuje i název). Tolik příběh hlavního hrdiny. Další osy románu jsou věnovány špionům, kontrašpionům, diktátorům, jejich přisluhovačům a několika dalším sociálním skupinám obyvatelstva blíže neurčené planety, přičemž rádoby ostrý hrot autorova brku napichuje jednoho každého a podrobuje jej zdrcující kritice.

Pád Pýthie mě na delší čas vyléčil z touhy přečíst si nějakou satiricko-politickou fantastiku. Howg.

Hodnocení: *

Karel Pecka: Pád Pýthie. Obálka: M. Stejskal. Orbis, Praha, 1991. 1. vydání. brož., 95s.

-jtp-

Návrat Eliáše

Poutavě zpracovaný historicko-fantastický román popisuje životní příběhy Eliáše Tesbitského v době staro- i novozákonní. Tento prostý venkovan se naváže za pomoci malé vysílačky spojení se zástupci mimozemské civilizace. Tito mimozemšťané putují vesmírem a snaží se podchycovat a napomáhat vývoji inteligentním tvorům. Když na Zemi ztroskotají všechny jejich snahy o pomoc mladému lidstvu, zklamaně odlétají pryč. Signál vyslaný dlouho oněmělým přístrojem nabízí poslední šanci na Zemi jednomu z poutníků vesmírem - tomu, který si vzal na starost židy a stal se jejich Hospodinem (v knize se jmenuje Yawe).

Příběh je vyprávěn Janem Křtitelem, který po zatčení Římany popisuje Herodovi Antipovi své zážitky z doby před osmi sty lety, kdy byl prorokem Eliášem. Eliáš zde vystupuje jako prostý člověk, jemuž jsou cizí veškeré intriky a touha po moci. Nechtěně se stává společníkem spiklenců proti králi a v podstatě nevědomky jim pomáhá k dílčím úspěchům. Postupně začíná chápat, že je vlastně nástrojem v boji o moc, a odchází do ústraní.

Autor zajímavým způsobem zpracovává jednu historickou epochu, přičemž podklady čerpá především ze Starého zákona. Jeho pojetí Boha židů (a vlastně i všech křesťanů) může vyznívat poněkud rouhačsky. Ještě štěstí, že se židé ani křesťané nechovají jako islámští fundamentalisté. V tom případě by se Josef Koenigsmark s největší pravděpodobností musel skrývat před fanatickými vykonavateli trestu smrti za rouhání a zesměšňování náboženství.

Hodnocení: ****

Josef Koenigsmark: Prorok se vrací. Obálka: Petr Langmeier. Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1992. 1. vydání. brož., 255s., 35 Kčs

-jtp-

Každý den nový život!

Nejprve nechť promluví zadní strana obálky: „Dánský spisovatel, dramatik, velký stylistický experimentátor a jeden z hlavních představitelů tzv. systémové literatury Svend Ĺge Madsen se tímto románem vydal do žánru science-fiction. Jeho kniha, dánský bestseller roku 1980, se odehrává v dokonale organizovaném budoucím světě, fungujícím na principu povinného střídání partnerů, obydlí i práce. Hrdinové románu, Elef a Mája, postupně zjišťují, že jejich svět zase až takovým rájem není ..."

Editor neuvádí, že k této výměně rolí dochází každou noc, to znamená, že ráno se člověk probudí v novém bytě, s novým životním partnerem, novými potomky, novými přáteli i novým zaměstnáním. Přičemž (s výjimkou zaměstnání) se žádná kombinace nesmí nikdy opakovat. Jakkoli zní tato myšlenka nepředstavitelně, autor čtenáře v průběhu románu přesvědčí o jejích nesporných přednostech, přičemž nezamlčuje ani možné nevýhody a problémy.

Tento neotřelý nápad je zpracován poutavou formou, takže čtenář se většinou nenudí. Poněkud unyle na mě působil pouze jakoby mechanický popis radostného života v perfektně organizované společnosti z první části příběhu. Možná, že to bylo autorovým záměrem. Pokud ano, celkem se mu to podařilo.

Poněkud přitažen za vlasy je způsob, jakým hlavní hrdina přelstil centrální počítač bdící svýma ostřížíma očima nad hladkým chodem systému. Taktéž činnost informační techniky a zpracování dat jsou poplatny době vzniku. Tyto detaily však je autorovi, který do vědecké fantastiky zabrousí z jiného žánru, možno (s trochou tolerance) prominout.

Hodnocení: ***

Svend Age Madsen: Miluj mne i zítra. Obálka: Viktoria Ban-Jiránková. Omnia, Praha, 1991. 1. vydání. brož., 164s.

-jtp-

Bibliografie autorů science fiction

Poul Anderson

Anderson, Poul [William] [USA, * 25. 11. 1926]

(manžel Karen Andersonové)

[Hugo 1961, 1964, 1969, 1972, 1973, 1979, 1982 & Nebula 1971, 1972, 1981]

Anderson, Poul & Anderson, Karen

Anderson, Poul / Benford, Gregory & Carter, Paul

Anderson, Poul & Broxon, Mildred Downey

Anderson, Poul & Dickson, Gordon

Anderson, Poul & Eklund, Gordon

Anderson, Poul / Leiber, Fritz

Anderson, Poul / Popkes, Steven

Nové knihy

V nedávné době vyšlo

Poklady stolinů

Stolini jsou (podzemní) skřeti a jako takoví si lecos (doslova) nahrabali. Lidi jsou - jací jsou. Jejich výprava do hor se samozřejmě neobejde bez řinkotu zbraní ani bez obětí. Velmi důkladný, jednolitý, klasicky vystavěný a skvěle přeložený příběh jako stvořený pro nadcházející podzimní plískanice.

Rafat A. Ziemkiewicz: Poklady stolinů (Nová vlna - Fantzisk, Praha 1993)

Minirecenze podle MF Dnes

Sloup ohně a jiné příběhy

I když světem SF otřásají již jiná jména, jiný styl a jiné vize, klasik nepřestane být klasikem. Jeho stylisticky vybroušené povídky s léty zrají jak amontiladské víno. Zde jich je šestnáct, u nás vesměs neuveřejněných, a když, pak nanejvýš jen časopisecky.

Ray Bradbury: Sloup ohně a jiné příběhy, Polaris, Frenštát pod Radh 1993, 296 s., 79 Kč

Světy v kolizi

Odporná Rotreklova obálka neudělá z knihy nic jiného, než čím ve skutečnosti je: klasikou spekulativní literatury faktu (z roku 1950), proklínanou (vědou) i velebenou (tzv. pseudovědou). Obsahuje odvážné kosmogonické teorie, které autor posléze rozpracoval v dalších knihách.

Immanuel Velikovsky: Světy v kolizi, Práce, Praha 1993, 336 s., 94 Kč

Minirecenze podle MS

V těchto dnech vyšlo

Vánoční děti

Světový bestseller, napínavý thriller z prostředí genetických pokusů současnosti. Dramatický souboj úspěšného gynekologa a jeho ženy - novinářky se skupinou vědců, kteří provádějí experimenty s dosud nenarozenými dětmi. Strhující fiction - non-fiction příběh, který se možná v tuto chvíli někde děje.

Christopher Keane, William D. Black, M.D.: Vánoční děti, brož., 237 s., 57 Kč

Superzáhady a zázraky

Tato kniha obsahuje 33 příběhy, které se skutečně udály a vzbudily ve své době mimořádný ohlas, aniž by je tehdejší či dnešní vědci a dokumentaristé dokázali objasnit. Mnohé z uvedených událostí mají nepochybně charakter zázraku, přinejmenším však jsou superzáhadami, nad nimiž zůstává lidský rozum stát.

Frank P. Jones: Superzáhady a zázraky, Dialog, váz., 184 s.

V nejbližších dnech vyjde

J. R. R. TOLKIEN - ŽIVOTOPIS

Autor zachycuje životní pouť velikána světové fantastiky J. R. R. Tolkiena i historii vzniku jeho nejslavnějších děl. Vychází přitom z podrobného studia Tolkienovy literární pozůstalosti, deníků a objemné korespondence i z osobních rozhovorů se členy Tolkienovy rodiny a jeho přáteli. Text doplňuje bohatá fotografická příloha, genealogie rodiny, chronologická tabulka života a díla a podrobný rejstřík. The Times knihu označily jako "jednu z nejzajímavějších a nejčtivějších biografií literárních osobností". Výtvarná podoba knihy navazuje na nové vydání trilogie Pán prstenů a knihu Silmarillion.

Humphrey Carpenter: J. R. R. TOLKIEN - ŽIVOTOPIS, Mladá fronta, váz., 280 s.
s obrazovým doprovodem

Dobrodružná hra PÁN PRSTENŮ

Originální hra na motivy děl J. R. R. Tolkiena nabízí lákavou příležitost zúčastnit se vzrušujících dobrodružství Tolkienových hrdinů v neopakovatelné kulise divoké a tajemné Středozemě. Snadno pochopitelnou koncepcí a stručným souborem pravidel, které lze zvládnout v několika minutách, je Pán prstenů ideální hrou pro začátečníky i pokročilé. Výpravně vybavený soubor obsahuje brožuru s podrobným dějem a pokyny ke hře, referenční soubor pravidel, herní mapy a plány, vystřihovací barevné figury, hrací kostky a velkou barevnou mapu Středozemě. Hra je určena 2 až 5 hráčům od 10 let.

KOUZELNÝ SVĚT J. R. R. TOLKIENA. Dobrodružná hra PÁN PRSTENŮ na motivy slavné fantastické trilogie

Ediční plán vydavatelství Amos

Právě vyšlo

Pro milovníky záhad

Své příspěvky do našeho fanzinu, čitelně napsané nebo ještě lépe na disketě, předávejte či posílejte Z. Töpferovi.

Na přípravě tohoto čísla se podíleli -MřS-, -jtp- a Z. Töpfer.

ČEská sci-fi

Stvořitel XY

Jiří T. Pelech

(1989)

ON zalehl a připravil si granát.

V okamžiku, kdy vytrhl pojistku, započala JEHO přeměna ve stvořitele.

Rozhlédl se, zvolil směr a hodil. Za letu se odvinul proužek kovu zajišťující roznětku. JEHO přeměna pokračovala zběsilým tempem nezadržitelně vpřed.

Granát dopadl blízko vyhlédnutého protivníka a vzápětí explodoval za zoufalého řevu zasaženého. I on byl součástí tvoření. Oddělily se od něj útržky tkáně a kapky krve a byly tlakovou vlnou rozmetány do prostoru současně s úlomky kovu a se žhavými zrnky střelného prachu, jež s sebou strhávaly prach a zeminu.

To vše se v neustálém víření rozpínalo do okolí. JEHO přeměna byla dokonána. Stal se Bohem, aniž to tušil. ve chvíli, kdy byla vyčerpána všechna energie uvolněná výbuchem, dopadly částečky hmoty poslušny zákona gravitace zpět na zem.

To se odehrálo během několika sekund.

Ve vesmíru vzniklém a zaniklém před JEHO očima uplynuly miliardy let, stačily se vyvinout a zničit mnohé civilizace, z nichž některé možná daly vzniknout mnoha dalším vesmírům.

                  Trosky / 12. číslo / 1993
                  Šéfredaktor: Zdeněk Töpfer
                 Korektor: Houghton Miffin Co.
           Vydavatel: Klub J. M. Trosky Mladá Boleslav
              Cena výtisku: pro členy KJMT zdarma
                   Náklad: několik výtisků
            Uzávěrka tohoto čísla: 28. listopadu 1993
                 Zpracovalo DTP studio MaPes
Zpět k Troskám